Evropský rozhled

Ať mír dál zůstává s touto krajinou – Modlitba pro Martu 26 let poté

V neděli 22. listopadu 2015 se v podvečerních hodinách v Praze uskutečnilo protestní shromáždění Ať mír dál zůstává s touto krajinou – Modlitba pro Martu 26 let poté organizované spolkem Setkání dobré vůle. Hybným impulsem k pořádání protestu byla podpora ústavních hodnot napadených prezidentem, k čemuž došlo tím, že prezident svou přítomností na Albertově znemožnil studentům pietně uctít památku obou 17. listopadů. Navíc se postavil na jedno pódium vedle Martina Konvičky, vůdce xenofobního uskupení Blok proti islámu. Organizátoři chtějí útok na základní hodnoty z nejvyšších míst řešit ústavněprávní cestou.

 
AŤ mír dál zůstává s touto krajinou...
 

Vystoupení prezidenta Miloše Zemana na jednom pódiu s Martinem Konvičkou označil Jakub Hein, jeden z administrátorů facebookové stránky Proti projevům nenávisti, za bezprecedentní krok ze strany prezidenta a jím vyjádřenou podporu hnutí propagující nesnášenlivost vůči skupině obyvatel na základě náboženství.

Podle Jakuba Heina je potřeba útok na základní hodnoty z nejvyšších míst řešit ústavně právní cestou, jinak se nesnášenlivost snadno může vymknout kontrole.

Modlitba pro Martu z šedesátých let symbolizuje odpor proti vpádu vojsk a diktatuře. Za normalizace byla zakázána. Znovu zazněla během sametové revoluce na Václavském náměstí.

Druhým z řečníků byl dokumentarista a sociolog Fedor Gál. Vystoupil za generaci, která se narodila za ostnatými dráty (narodil se v koncentračním táboře Terezín). Když v listopadu 1989 spoluzakládal Veřejnosti proti násilí, myslel při tom na všechny studenty, které v Čechách zbili. Veřejnost proti násilí (VPN) bylo slovenské občanské politické hnutí, které bylo obdobou českého Občanského fóra.

„Naši nepřátelé žijí mezi námi. Ze strachu si udělali politickou kartu. Buďme odvážní, buďme silní a nedopouštějme se násilí, dá se to i jinak,“ uvedl závěrem Fedor Gál.

Pedagog a vědecký pracovník Marek Hilšer uvedl, že 17. listopad symbolizuje hodnoty, díky kterým se dnes studenti nemusí bát odpovídat na otázky a nemusí tvrdit, že bílá je černá a čtverec je kruh.

Prezident však zahájil tažení proti svobodě a demokracii. Jeho láska k autoritářským režimům, přátelení se s oligarchy a agenty KGB, omlouvání a podpora ruské agrese na Ukrajině, negování existence politických vězňů putinovského režimu a vyznamenávání komunistického „věznitele Karla“ a jiného exponenta Tomana jako i spolčení s extremisty šířícími nenávist napovídají, že o demokratické hodnoty můžeme velmi snadno přijít.

„Prezident bezohledně vede tuto zemi na porážku. Nenechme se vytrhnout z rodiny evropských demokracií, nenechme se posunovat do východoevropského Mordoru, kde vás zavřou, když věci nazvete pravým jménem,“ uvedl Marek Hilšer. „Pravda často trpí, ale nikdy se nedá zahubit (Mistr Jan Hus).“

Izák, sunnitský muslim a bojovník proti terorismu, který vystudoval arabštinu v syrském Damašku a nyní působí jako překladatel a dobrovolník v detenčních táborech v České republice, upozornil, že vážně neví, o co tomu Martinovi Konvičkovi vlastně jde. Chce všechny muslimy vyhostit z republiky? To nebude možné, protože oni tu mají rodiny a ty nemůže rozdělit, na to nemá právo.

Jiřina Šiklová prohlásila, že Miloš Zeman býval vynikající a chytrý chlap, ale to, co dnes předvádí, je důsledek toho, když se nedoceněný muž dostane k moci a skončí v izolaci.

Poslední řečník, Jan Vrobel, v krátkosti zopakoval dějiny naší země. V roce 1918 čelil tento stát zkoušce v boji s autoritářskými silami. Na řadu let jsme prohráli a stali jsme se nacistickou kolonií. Na konci druhé světové války se v Berlíně setkaly dvě výrazné ideologie – lidé, kteří věří ve svobodu a lidé, kteří věří v kontrolu. My jsme spadli do té druhé kategorie. 17. listopad je pro nás připomínkou, jak snadno můžeme o svobodu přijít, ale také jak snadno jí můžeme nabýt.

Jan Vrobel uvedl, že 17. listopad je pro nás posvátný a nikdo nemá právo si ho usurpovat jen a jen pro sebe. „Současný prezident této země sprostě zneužil svátek svobody a demokracie k zorchestrování shromáždění na svou podporu,“ pokračoval, načež odsoudil zamezení vstupu k albertovskému pomníků studentům.

„Nezapomínejme ale také, že se český prezident postavil na jedno pódium bok po boku s vůdcem českých fašistů Martinem Konvičkou, člověkem, co chce brát jiným občanská práva, oplotit zemi, která si plotů vytrpěla víc než dost, diskriminovat lidi na základě náboženského přesvědčení a ve jménu vlajky s přeškrtnutou mešitou si jeho sluhové už dnes přisluhují práva chránit v našich ulicích pořádek.

Pokud by Martin Konvička realizoval byť jen polovinu toho, co slibuje, Českou republiku by zcela ovládla atmosféra strachu a nenávisti vůči lidem jiných názorů, jiné barvy pleti, náboženské příslušnosti i cizincům všeobecně.

Konvičkův Blok proti islámu je fašistická a antidemokratická strana. To, že jí posvětil prezident svojí podporou znamená jediné – prezident této země se stal 17. listopadu 2015 nepřítelem demokracie a ústavní činitelé se svými právnickými týmy by se měli vážně zabývat otázkou, zda se již nedopouští velezrady, za kterou náš právní řád ukládá zbavení funkce a nemožnost opětovného zvolení,“ uvedl závěrem.

Ke konci celého shromáždění zaznělo, že v České republice jsou ústavní instituce, které mají demokracii chránit. Občané byli vyzváni, aby posílali svým senátorům dopisy, aby Senát zahájil rozpravu o chování prezidenta Zemana a aby jasně deklaroval, že hodnoty, které jsou v ústavě a Listině základních práv a svobod, platí. Vzory dopisů jsou ke stažení na stránkách Podhradi.org.