Vážený pane prezidente,
díval jsem se na živý přenos oslav konce Velké vlastenecké války v Moskvě, který byl vysílán živě po internetu na RT serveru (Autonomous non-profit organization /ANO/ „TV-Novosti“, Channel „RT TV“) a zároveň jsem to porovnával s českou veřejnoprávní televizí používající stejný zdroj ke svému „živému“ vysílání té samé oslavy. Musím konstatovat, že charakterizovat průběh českého vysílání jako zcela „cenzurní“ je opravdu slabé slovo k popsání naprosto demagogicko-antiruského a antizemanovského křečovitého šílenství.
Hned na začátku českého vysílání předeslal komentátor divákům, že co uvidí, může být plné ruské propagandy, a tudíž ať si nikdo nevytváří svůj vlastní úsudek na základě toho, co uvidí. Během vysílání, kdy jsem porovnával každý okamžik obou vysílání, seděli ve studiu České televize jacísi „odborníci“, kteří neustále chrlili své jednorozměrné a zaujaté (bias) komentáře do hlav diváků a občas, leč asi s pětiminutovým zpožděním, nechala režie diváka zhlédnout cenzorně vybrané záběry z vojenské přehlídky.
Ve chvíli, kdy se zahraniční hosté klaněli u hrobu neznámého vojína a kdy jste byl několikrát v jasném záběru na živém RT záběru, Česká televize neodvysílala ani vteřinu z těchto záběrů. V té chvíli jsem si říkal, že veřejnoprávní médium, které si neváží svého prezidenta, vlastně zrazuje demokratickou volební vůli národa a snaží se ho rozleptat, a tím se vlastně dopouští zločinného jednání a okamžitě by jí měla být odebrána licence veřejností placeného a tudíž zákonem vyváženého média a její pracovníci, zodpovědní za tento únos a zneužívání veřejností vlastněného média, by měli okamžitě ztratit svá zaměstnání.
.
.
Léta jsem sám pracoval ve studiu americké televize C-Span v Bostonu a spolupracovali jsme často s veřejnoprávní televizí WGBH, která je součástí celostátního systému PBS – Public Broadcasting Service, což je americká veřejnoprávní televize placená převážně z daní amerických občanů. Naprosto si nedovedu představit, že by tak drze, sprostě a neomaleně PBS urážela a nerespektovala svého lidem zvoleného prezidenta a nechala si při vysílání diktovat jen soukromými názory a pocity svých zaměstnanců. I když to někdy bylo pro ně velmi lákavé, zvláště v dobách prezidentování George Bushe. Přesto si nedovolili jako zaměstnanci veřejnoprávní televize nechat zaznít své soukromé názory a pocity.
To, co mi předvedla česká veřejnoprávní televize, je hodné jen mediální žumpy nejhorších komerčních televizních stanic, které samozřejmě používají dodatku k americké ústavě o svobodě slova, ale jsou financovány ze soukromých zdrojů.
Dnes již chápu Vaše kritická slova vůči naší veřejnoprávní televizi a návrhy na její přestavbu.
S upřímným pozdravem „uchovejte si svůj zdravý rozum“,
Váš Milan Kohout
.
.
Milan Kohout „umývá krev“ na dlažbě v Pekingu…
.
Za provokativní performanci, prodej oprátek před hlavní pobočkou Bank of America v Bostonu (2007), byl umělec Milan Kohout postaven v USA před soud.
.
Píše o tom: Středeční slyšení u soudu jsem prohrál a celý případ se bude řešit u „váženého“ bostonského soudu. K líčení přišli dva policajti, kteří mi oprátky zabavili a hned začali soudci vyprávět jak jsem strašně pohoršil svým prodejem vážené občany naší americké říše. A to přesto, že mě obviňují z trestného činu „nepovoleného prodeje na ulici“, čili k soudu by neměli tahat žádné politické názory a emoce diváků. Soudce si mě po celou dobu měřil nenávistným pohledem a zjevně mě nesnášel. Když došlo na nás, právník velmi elegantně dokázal, že šlo o performanci kritizující cynické praktiky bank (což takhle přiložit oprátku k nabízené půjčce?) vedoucí k dnešní krizi sub-primových hypoték, a nikoliv prodej oprátek bez povolení.
Ovšem když hodlal prokazovat, že jsem umělec, který učí na Massachusetts College of Art, soudce silným hlasem prohlásil, že nechce už dál poslouchat a že soudní líčení proběhne 6. února. Sám právník mi později řekl, že nemohl věřit svým uším. Měl jsem pocit, že odcházím od soudu v předválečném Německu.
.
Milan Kohout na Václavském náměstí v Praze.
.
Před půlnocí –Téma: Buřič mravů
.
Host: Milan Kohout, performer, básník a pedagog, Moderuje: Pavla Pilařová. Signatář Charty 77 byl v roce 1986 pro svou politickou a kulturní činnost vyhoštěn z Československa. V současnosti žije v Bostonu, kde učí na vysokých školách. Hlavním oborem performera, básníka a pedagoga je akční umění a určujícím směrem jeho americké tvorby je pohled na kapitalistický systém, který vládne v USA. Tvrdí, že se jedná jen o jiný druh totality, proti kterému je třeba se vymezit stejně jako proti nenáviděnému komunistickému režimu.
.
Pětidílný rozhlasový pořad na stanici Vltava.
.Pětidílný rozhlasový pořad na stanaici Vltava.
Hroby sovětských vojáků v Praze.
.
Partyzánské umění & Politika – více ZDE
Performanční umění jako nejstarší forma uměleckého disentu a nástroje sociálních změn. Alias: „Jak dostat umění zpět do života“. Tady je tak trochu suchopárný popis plánovaného kurzu. Ale nebojte se, vše je neseno přátelskou kolektivní atmosférou a občas i náhlou improvizací, která někdy zavede celý kurz do báječných a netušených forem:
Kurz seznamuje účastníky s historií a filozofií performančního umění jako nejinstinktivnější formy disentu a svobodného uměleckého projevu, který používá většinou jen základní nástroj – a to sice vlastní tělo. Během kurzu se dopátráme, že „Performance Art“ – tedy performanční umění je pouze poslední název umělecké formy, která je s námi od té doby, co se sami definujeme jako lidské bytosti, a že nemá žádné hranice mezi kulturami a prostupuje každý okamžik života. Budeme objevovat výjimečnou (r)evoluční sílu tohoto guerillového umění a jeho vliv na společenské změny. Neopomeneme se také zabývat definicí zděděného instinktu sociální odpovědnosti každého umělce a jeho neodmyslitelnou úlohou a místem ve společ nosti.
Získané poznatky společně i osobně transformujeme do vlastní kooperativní veřejné performance. Ta bude zkoumat techniky vedoucí k posílení společenské role lidí, kteří nemají přístup k masovým médiím a jiným uměleckým společenským institucím (za totalitního systému vlastněných státem, za kapitalismu vlastněných privatizovaným trhem), bude adresovat konkrétní sociální či politické problémy v současné české společnosti a bude zdokumentována na videu.
Prohlédněte si kompletní popis kurzu a jednotlivých dnů. Takže se na vás a na brzkou shledanou moc těším. Milan
.
Milan Kohout na Wikipedii:
Vystudoval elektrotechniku na Vysoké škole strojní a elektrotechnické (dnes Západočeská univerzita v Plzni). Byl aktivním členem undergroundu, takzvané druhé kultury. Po celé řadě postihů, vyšetřovacích vazeb a působení v nejnižších dělnických zaměstnáních (několik let dělal topiče v Národopisném muzeu v Praze) byl v roce 1986 pro svou politickou a kulturní činnost vyhoštěn ze socialistického Československa. Dva roky strávil v uprchlickém táboře Traiskirchen v Rakousku. Po získání azylu ve Spojených státech se přestěhoval do Bostonu. Tam v roce 1993 získal diplom z vysoké umělecké školy The School of the Museum of Fine Arts. Dnes v Bostonu přednáší performanční umění a politiku na TUFTS University a na New England Institute of Art. Po řadu let zde také vytvářel celovečerní performanční představení zaměřená zejména na politiku, lidská práva a kritiku náboženských učení.
Od roku 1994 je členem umělecké skupiny Mobius. Jako její člen předváděl svoje umění na řadě festivalů po celém světě (Čína, Chorvatsko, Polsko, Tajwan, Kuba, Thaisko, Izrael, Kanada, Mexiko, USA a další) a získal celou řadu cen a rezidenčních pobytů (Grant from The Fund for US Artists at International Festivals, Tanne Foundation Annual Award, First Prize at International Theater Festival in Pula, Best National Czech Independent Film Award, Arizona State University residency, PSi conference in London 2006, Israel-Palestina residency etc.) Mezi lety 1992 a 2003 pracoval jako kameraman, technik a producent pro veřejnoprávní americkou televizní stanici C-Span. Zde natočil desítky pořadů z oblasti vzdělávání a kultury.
Pro časopis Xantypa připravil řadu rozhovorů se světoznámými osobnostmi jako Noam Chomsky, Kurt Vonnegut a další. Ve své angažované tvorbě vyjadřuje kritiku americké ekonomiky, náboženství, mediální manipulace, ropné politiky, rasismu, společenských předsudků. Mezi jeho nejznámější performance patří akce u zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem, kdy na protest proti segregaci Romů pilou napůl rozřízl vlajku České republiky. Následně byl obviněn z hanobení státního symbolu.
V roce 2007 byl v USA za svou akci Oprátky na prodej kritizující chování amerických bank zatčen a postaven před soud. Po čtyřměsíčním procesu byl shledán nevinným. V roce 2011 natočil pro Český rozhlas Vltava pětidílný autobiografický pořad. Stal se také součástí dokumentu Radical Jesters o amerických performerech.
.
