Městský soud v Praze ve Spálené ulici potvrdil podmíněný trest pro předsedu Národní demokracie Adama B. Bartoše, který mu byl uložen prvoinstančním soudem mimo jiné za hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob dle § 355 odst. 1A a 2b trestního zákoníku a za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia dle § 405.
Odvolací soud zrušil napadený rozsudek dle § 258 odst. 1 g) a 2 141/1961 Sb. trestního řádu. Byl zrušen trest propadnutí autorských práv Adama B. Bartoše k jeho publikacím, neboť takový trest by byl nezákonný. Jinak zůstal rozsudek prvoinstančního soudu nezměněn a platí i probační dohled nad obžalovaným. Rozsáhlé odůvodnění soud zašle všem stranám v nejbližší době poštou, v jednací síni se četlo pouze shrnutí v jedenácti stručných bodech.
1. Odvolací soud rozsudek prvoinstančního soudu vyhodnotil jako právně v pořádku a neshledal v něm žádné podstatné nedostatky.
2. Prvoinstanční soud ve více jak 30 hodinách dal prostor ke čtení publikací, které Adam B. Bartoš napsal, přehrávaly se i videozáznamy z jeho veřejných shromáždění. Během toho měl obžalovaný dostatečný prostor se ke svým výrokům vyjadřovat a vysvětlovat je.
3. Soud opustil od dokazování čtením předmětných 7 knih, které obviněného dostaly před soud. Soud se s obsahem knih seznámil mimo jednání, všechny strany sporu měly knihy k dispozici, i veřejnost se mohla s obsahem knih seznámit, neboť jsou dostupné v knihovním systému.
4. Soud se vinou obžalovaného zabýval sám bez ohledu na konstatování policejním orgánem.
5. Ačkoliv obhajoba předložila vlastní znalecký posudek, tento posudek se nijak nevylučoval s posudkem zpracovaným odborným znalcem Josefem Zouharem.
6. Součástí obvinění jsou nejen publikace Adama B. Bartoše, ale také veřejné projevy během demonstrací, příspěvky na sociální síti Facebook, které skutkovou podstatu trestného činu dostatečně naplnily.
7. Co se týče tvrzení, že inkriminované projevy by v demokratickém státě neměly být být trestným činem, odvolací soud je rozhodně nebere na lehkou váhu. Svoboda slova je zákonem omezena, a to konkrétně dle odst. 4 článku 17 Listiny základních práv a svobod, kde se uvádí:
Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
Projevy Adama B. Bartoše byly s rozporu s článkem 24 stejné listiny:
Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
8. Lidská práva a svobody nejsou bezmezné, zejména pokud jde o trestné činy z nenávisti, za které lze trestat a nejsou nijak v rozporu se zákonem.
Soudce dále zmiňuje zásadu subsidiarity trestní represe, nazývanou též jako princip ultima ratio, podle které je trestní právo prostředkem určeným k ochraně zákonem stanovených zájmů, který musí být užíván jen tehdy, pokud užití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy nepřichází v úvahu, byly-li vyčerpány nebo jsou neúčinné. Pokud by tedy soud neuložil Adamu B. Bartošovi za jeho jednání trest, postupoval by nezákonně, resp. protiústavně.
9. Soud rozlišuje mezi ústavně chráněným právem na svobodu slova, včetně práva na politický aktivismus, ale klade je též do kontrastu se zájmy a bezpečnosti státu, veřejnému pořádku. Adam B. Bartoš podle soudce svobody politického aktivismu zneužil.
10. Zakládání domobran a jejich ozbrojování je vysoce škodlivé pro stát, a jelikož cílí k rasové a náboženské nenávisti, jde o naplnění skutkové podstaty trestného činu.
11. Propadnutí autorských práv ze zákona není možné, proto byl tento bod trestu zrušen.
Adam B. Bartoš dostal podmíněný trest, což je trest mírný. Na začátku řízení uvedl, že nebude ve své trestné činnosti pokračovat, proto nebyl ve vazbě a dostal trest mírnější. Pokud se však později ukáže, že nevede svůj život řádným způsobem, změní se mu trest na nepodmíněný a půjde na 2 roky do vězení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu nelze podat řádný opravný prostředek, pouze mimořádný k Nejvyššímu soudu ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozsudku.
Adam B. Bartoš pro televizní reportéry uvedl, že ve svých výrocích je umírněnější z obav před uvězněním. Proti rozsudku odvolacího soudu se odvolá k Nejvyššímu soudu.
