Sobota 18. dubna, 2026
Evropský rozhled

Vlajka, která zmizela z Muzea. Aktivisté chtějí vrátit symbol podpory Ukrajině

Ilustrační plakát k demonstraci, nápisy na dresech byly tématicky změněny.

Vlajka jako symbol solidarity

Petr Lázňovský ze skupiny Kaputin uvedl, že vlajka byla na Národní muzeum vyvěšena jako symbol solidarity s těžce zkoušeným národem po invazi Ruské federace na Ukrajinu. Symbol postupně začal vadit hlasité proruské menšině, která se jej opakovaně pokoušela odstranit – někdy museli budovu chránit i policejní těžkooděnci. Jeden člověk byl dokonce odsouzen za výzvy k jejímu stržení.

Kdykoliv se dole na Václavském náměstí konaly demonstrace proruských sil, pravidelně stáli před Muzeem a snažili se vyslat vzkaz do světa, že Česko není a nebude stát na straně Ruska, nýbrž pevně stojí na straně Ukrajiny. Nad hlavami jim přitom visela ukrajinská vlajka.

Nedávno byla vlajka svěšena kvůli unikátní světové výstavě, což se dalo pochopit. Mysleli si, že se po jejím skončení vlajka na fasádu vrátí, ale to se nestalo. Ruská propaganda to uvítala. Nemáme ale příliš mnoho symbolů, abychom se jich takto mohli zbavovat. Už proto by se vlajka měla na Muzeum co nejdříve vrátit, zakončil svůj projev Lázňovský.

Kde jsou stateční muži?

Filmová dokumentaristka Olga Sommerová připomněla srpen 1968, kdy ruští okupanti rozstříleli fasádu Národního muzea, a 16. leden 1969, kdy se dole u kašny zapálil Jan Palach a jako hořící pochodeň varoval před tím, aby se národ nevzdal.

Připomněla také slova generálního ředitele Muzea Michala Lukeše pro Český rozhlas, který tehdy tvrdil, že vlajku v barvách Ukrajiny vyvěsili na fasádu jako lidské gesto, symbol solidarity se státem, který je napadený, jehož lid trpí a kde jsou zabíjeny děti. Tvrdil, že vlajka tam bude viset nadále.

To se nestalo a ruská média zatleskala. Sommerová se táže, kde jsou stateční muži a čeho se bojí vedení Národního muzea. Bojí se nové politické formace, něčeho, co ještě ani nezačalo?

„Vyzýváme vedení Národního muzea, aby vlajku Ukrajiny jako symbol naší solidarity vrátilo na fasádu Národního muzea. Budeme si vás za to vážit, vedení Národního muzea,“ zakončila svůj projev.

Barvy svobody a čest národa

Petr Hlaváček si všiml, že generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš zůstává na své pozici i při obměně vlád. Rekonstrukce kolem budovy je obklopena bannery lákajícími na návrat do pravěku i zázraky evoluce. A moc by si přál, kdyby zažil ten zázrak, aby se lidé jako Lukeš a Baxa zhostili odvahy a vrátili barvy svobody zpět na budovu Národního muzea.

„Budova národního symbolu by nikdy neměla být symbolem etnického českého nacionalismu, izolacionismu nebo dokonce zaprděnosti,“ uvedl s omluvou za použitý vulgarismus. „Tahle budova někdejšího Zemského musea Království českého by měla být symbolem sebevědomého češství a evropanství, naší otevřenosti světu. To znamená: ukažme odvahu a vezměme si zpátky naši vlastní čest. Ne Baxa, ne Lukeš – my bychom ji tam měli pověsit.“

Ohradil se proti tvrzení, že kdo podporuje Ukrajinu, je špatným vlastencem. Vlastenci podle něj statečně brání skutečné evropské hodnoty, jako jsou svoboda a demokracie. Ty nyní reprezentují i Ukrajinci v ozbrojených silách Ukrajiny, kteří jsou štítem Evropy.

„Pokud chceme vrátit barvy svobody na budovu Národního muzea, nežádáme nic jiného, než abychom si jako sebevědomý národ zachovali vlastní čest tváří v tvář tomu, co se kolem nás děje,“ vysvětlil.

Nakonec upozornil, že pokud někdo vyhraje volby, neznamená to, že přestává platit právní stát a že si populisté, nacionalisté a komerční fašisté mohou s touto zemí dělat, co chtějí. Právní stát má nástroje k tomu, aby se to nestalo.

„Symboly jsou důležité, a vraťme vlajku na tu budovu – můžeme to udělat klidně i zítra, třeba i před zraky městské i státní policie. Sláva Ukrajině!“

Vyvěšení vlajky

Symbolicky krátkým happeningem vztyčili vlajku na přinesenou kovovou konstrukci před vstupem do Muzea. Další vlajka byla také svěšena z historického zábradlí terasy. Vše doprovází svit mobilních telefonů a přinesených světel.

Odpůrci

Na akci se přišlo podívat několik odpůrců vyvěšení ukrajinské vlajky, kteří dříve demonstrovali za její sundání. Chovali se během akce poklidně a nenarušovali její průběh. Jeden z aktivistů si na mobilní telefon natáčel všechny účastníky akce a telefonicky průběžně podával neznámé osobě informace o průběhu události.

S nesouhlasem přítomných se setkal kameraman Raptor TV, který je aktivisty považován za proruského propagandistu. Pro některé účastníky proukrajinské akce tato skutečnost stačila k tomu, aby na něj veřejně pokřikovali hrubé vulgarismy a na ulici ho zesměšňovali, případně se pohoršovali mimikou a gesty nad každým, kdo se s ním zapojil do řeči.