Ve středu 29. října 2025 se po devatenácté hodině začali na Malostranském náměstí scházet příznivci iniciativ Štít demokracie a Občanský rozcestník. Cílem shromáždění bylo vyjádřit nesouhlas s tím, aby ve vládě Andreje Babiše zasedli zástupci SPD a aby se předsedou Poslanecké sněmovny stal Tomio Okamura. Následný pochod s názvem „Se světlem pro vládu bez SPD“ zamířil Nerudovou ulicí až na Pražský hrad k soše T. G. Masaryka, kde proběhlo symbolické předání petice NE vládě s účastí SPD. Událost osobně podpořil Hayato Okamura, bratr Tomia Okamury.
„Sledujeme s obavami vznik nové vlády. V době, kdy v Evropě zuří velká válka, je vysoce rizikové, aby měla strana typu SPD přístup k nejcitlivějším bezpečnostním dokumentům a jednáním. Například předseda Poslanecké sněmovny má přístup k utajovaným skutečnostem, a proto musí jít o člověka, který tuto důvěru nezneužije. Obavy vzbuzuje například i to, jakým způsobem oslabí naši obranu program takové vlády,“ uvedli organizátoři akce.
Petice varuje před účastí SPD ve vládě
Tony Pášma ze Štítu demokracie na Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka připomněl, že organizátoři respektují výsledek voleb, nicméně extremistická SPD nezískala ani osm procent hlasů – nemá tedy automatický mandát určovat směřování vlády ani oslabovat obranu země. Ve vyspělých západních zemích podle něj panuje shoda, že s extremisty se nevládne.
Iniciativa Štít demokracie spustila petici Červená linie: NE vládě s účastí SPD, která má k dnešnímu dni 45 tisíc podpisů. Petice upozorňuje, že SPD se dlouhodobě staví na stranu Moskvy, zpochybňuje podporu Ukrajině a volá po zrušení české muniční iniciativy. Takové kroky by podle organizátorů vedly k oslabení obranyschopnosti státu v době ruské invaze do Evropy.
„Je nepřijatelné, aby strana s tímto postojem měla přístup k vládním obranným dokumentům, k jednáním o bezpečnosti a zahraniční politice,“ uvádí se v petici.
Kanceláři Pražského hradu byla petice odeslána s předstihem elektronicky, její předání na místě tak mělo symbolický charakter.
Odkaz studentského odporu 1948
Michal Majzner z Občanského rozcestníku připomněl, že právě na tomto místě v roce 1948 demonstrovali vysokoškolští studenti proti nastupující totalitě. „Dnes sice účastníky shromáždění nikdo násilně nerozežene, ale o to vážnější je mezinárodní situace,“ uvedl.
Odboj vysokoškolských studentů proti nastupujícímu komunistickému bezpráví vyvrcholil 25. února 1948 pochodem na Pražský hrad za prezidentem Edvardem Benešem. Průvod tehdy dorazil až do Nerudovy ulice, kde byl násilně zastaven příslušníky SNB. Během zásahu byl postřelen student Vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek. Následovaly nezákonné prověrky studentů a akademiků s cílem vyloučit ty, kteří se zpronevěřili zásadám tzv. Národní fronty – postihly přibližně deset tisíc studentů a akademiků. K letošnímu 77. výročí pochodu byla v Nerudově ulici odhalena pamětní deska za účasti posledního žijícího účastníka, Antonína Kyncla.
Podle Michala Majznera se účastníci dnešního pochodu snažili prolomit tabu, zda je po volbách a při povolebních jednáních na místě vyjít do ulic a otevřít veřejnou debatu, nebo zda se mají občané omezit na pouhé respektování výsledků voleb.
Majzner také připomněl, že ve čtvrtek 30. října 2025 v 18:30 bude před Národním muzeem demonstrovat spolek Kaputin za znovuvyvěšení ukrajinské vlajky.
Na závěr shromáždění zazněla píseň Ach synku, synku na počest prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a česká státní hymna.
