Ve čtvrtek 8. května 2025 od 10 hodin se na čestném vojenském pohřebišti Olšanských hřbitovů konala pietní akce u příležitosti 80. výročí osvobození Československa Rudou armádou. Akci každoročně organizují veteráni Pohraniční stráže, letos opět za účasti zástupců někdejšího Sboru národní bezpečnosti, vojsk Ministerstva vnitra ČSSR a veteránů URNA.
Letošní ročník se však odehrál bez veřejné pozvánky a bez předchozí publicity. Přesto se v dopoledních hodinách u Pomníku padlým rudoarmějcům sešla zhruba stejná skupina jako v předchozích letech.
Nová pravidla Olšanských hřbitovů
Správa hřbitovů a pohřebních služeb hlavního města Prahy letos na vstupní bránu umístila nová pravidla pro pořádání pietních akcí. Jejich cílem je zachování důstojnosti prostoru a ohleduplnost vůči ostatním návštěvníkům.
Mezi hlavní nařízení patří omezení hudebního doprovodu na 15 minut a respektování pravidel pro výběr skladeb, mezi které nepatří válečné písně nebo hymny zaniklých států.
To se dotklo například zpěváka Vladimíra Vančického, který v minulých letech během dvou dnů (8. a 9. května) po celý den zpíval sovětské bojové písně za doprovodu hlasitých reproduktorů.
Mezi další zákazy patří vstup s transparenty, vlajkami nebo jinými předměty většími než 60 × 90 cm, stejně jako zákaz nošení uniforem bezpečnostních složek, vojenských uniforem, kukel, masek nebo zbraní a jejich replik.
Proputinovsky orientované akci v minulých letech dominovaly dvě uniformované ozbrojené postavy, kolem nich chodili pohraničníci a vojáci s pendreky a bajonety. Účastníci nosily nadrozměrné vlajky Sovětského svazu.
Ačkoliv účastníci s novými pravidly byli seznámeni a snažili se je v maximální možné míře dodržet, přesto je v určitých aspektech porušili.
Symbolika veteránů a její překročení
Navzdory novým pravidlům se řada účastníků oblékla do dobových uniforem. Vidět bylo tradiční zelené stejnokroje Pohraniční stráže i brigadýrky. Jeden z mužů měl na sobě černou hornickou uniformu s kladivy, používanou v 50. letech 20. století.
Výrazným prvkem byly červené barety nositelů označení původního Odboru zvláštního určení Správy vojsk ministerstva vnitra (FMV), jehož příslušníci byli v roce 1989 nasazeni v civilu proti účastníkům protirežimních demonstrací.
Jeden z účastníků v červeném baretu s čepicovým odznakem AČR ukazoval rukávový znak Sdruženého znaku čs. Legií. Dorazil také zástupce motorkářského klubu MC Legion Veterans.
Hojně zastoupeni byli i veteráni URNA, byť chyběl jejich tradiční organizátor a mediálně známý Pavel Šrytr.
Kontroverze kolem Pavla Šrytra
Bývalý příslušník URNA Pavel Šrytr, známý jako bodyguard kmotrů z podsvětí, se pietní akce neúčastnil. Důvodem může být incident z března letošního roku, který byl zachycen bezpečnostními kamerami v luxusní restauraci Kogo ve Slovanském domě. Podle záběrů Šrytra udeřil pěstí do obličeje balkánský byznysmen Baškim Kjazimi (přezdívaný Bojan). Šrytr následně vytáhl svou legálně drženou zbraň, z níž mu vypadl zásobník – údajně proto, že s ní chtěl zasadit pouze úder.
Média spekulovala, že Šrytra do restaurace vyslal podnikatel Tomáš Pitr, což on popírá. Krátce po incidentu Šrytr zveřejnil výzvu na stránkách své bezpečnostní agentury Gruppa, ve které nabídl pomoc „obětem balkánské mafie“.
Vladimír Vančický navzdory omezením zpíval dál
Zpěvák Vladimír Vančický se vyjádřil kriticky vůči novým pravidlům, která vnímá jako snahu umlčet proruské hlasy a popřít historickou roli Rudé armády. Letos sice vystupoval v „tichém režimu“, nicméně zákaz válečných písní i limit 15 minut překročil. Jeho vystoupení trvalo několik hodin.
Vančický měl na sobě tradiční bílo-modré pruhované tričko s řadou odznaků. Dominoval gardový odznak Rudé armády, nechyběl odznak sovětské vlajky ani insignie Řádu svatého Jiří.
Jeho někdejší hudební partner Alexandr Stepanov, s nímž působil ve folklorním souboru LEGIA, se po zásahu bezpečnostních složek z veřejného života stáhl. Ač některá média uvedla, že byl ze země pravomocně vyhoštěn, podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu mu byl „pouze“ zrušen trvalý pobyt – v České republice tak může nadále pobývat jako kterýkoliv jiný cizinec. Veřejných vystoupení se ale nadále neúčastní.
Závěr
Ačkoliv byla pietní akce oficiálně spojena s výročím konce druhé světové války, symbolika, vystoupení i samotní účastníci vycházeli spíše z odkazu komunistického režimu, ozbrojených složek totalitního státu a proruských postojů. Viditelné byly insignie Pohraniční stráže, někdejších zásahových jednotek i znaky sovětské i současné Ruské federace – tedy prvky, které s osvobozením v roce 1945 přímo nesouvisí, zato se pojí s obdobím normalizace a potlačování občanských svobod.
Odkazy
Pietní akt veteránů a Pohraniční stráže na Olšanských hřbitovech
Na Olšanských hřbitovech sešli se veteráni SNB, PS, FMV a URNA
